20.6. --- Vyjížďka a Charchorin

Ranní vyjížďka byla
domluvená na devátou, i když se Mongolové zpočátku cukali a
prosazovali desátou. Nejspíš si rádi pospí. Proč také ne –
ještě v deset večer je tu světla habaděj. Na vyjížďku jsme
dostali valášky asi proto, že kobyly jsou tu všechny buď březí
a nebo se už starají o hříbátko. Mongolští konici jsou drobní,
ale pracovití a vytrvalí. Ti, které nám půjčili, byli moc hodní
a ochotní a mohli jsme si je vést sami (jen Kuba musel zůstat na
provaze, protože vyfasoval toho nejdivočejšího). Hodinová
vyjížďka byla fakt super a dokonce i začátečníci se nebáli
zaklusat. Po koních jsme se sbalili a vyrazili zpátky na
Charchorin. Pokusili jsme se zvolit lepší trasu, ale moc jsme si
nepomohli. Začalo navíc pršet a kolem lítaly hromy blesky. Cesty
se velmi rychle zablátily a hladina brodů narůstala. Oba žigulíky
to ustály v pohodě, ačkoli červený sesednul a stal se z něj low
rider a modrý trochu závahal po přehřátí se v kopečku. Měli
jsme v plánu navštívit ještě kláštěr v horách, ale nikde
jsme nenašli most přes Orchon. Na brod jsme sice narazili, ale byl
už moc hluboký. Vylezli jsme proto na jiný kopec a zjistili, že
je vlastně jedno, na co tady vyšplháte – výhled je odevšad
nádherný. Navečer jsme dojeli do Charchorinu (Karakorum). Tohle
město založil Čingischán a kvůli 800. výročí se objevily
snahy jmenovat jej na čas hlavním městěm místo Ulanbátaru,
nicméně je tu celkem asi jedna asfaltka a „město“ je poněkud
přehnaný výraz. Zakempili jsme na plácku u dvou kadibudek.
Záchody tu mají podlahu ze tří prken, z nichž prostřední
chybí, někdy mají dveře, jindy jenom zástěnu ve spodní části.
Tyhle neměly ani to a v jednom z nich se navíc schovávala dvě
zapomenutá kůzlata, která pak Bordel nahnal ke zbytku stáda.
Pastevec ho za to ho odměnil zářivým úsměvem a všichni byli
rádi. Samozřejmě nás opět navštívil pes, ale tentokrát se moc
nedružil. Liják na večer ustal, zato přišel pořádný vítr.
Náš stan se tetelil jak igelitka v hurikánu, naštěstí se
nerozpadl ani neuletěl. Ostatní se vyspali celkem dobře, snad i
proto, že disponují potřebným počtem kolíků a nemusejí hledat
cihly, dřívka či rohy mrtvých zvířat jako permanentně
provizorní řešení :)