26.8. --- Černá Hora

Průjezd
Tiranou není žádný med, ale zvládáme to. Dopravu občas
freneticky řídí policisté, ačkoli jejich signálům dvakrát
nerozumíme. I tak se ale chytáme, když nás jeden z nich staví.
Naštěstí se chce jen podívat. Culí se a nemá slov. Chvilku se
na sebe mlčky usmíváme a to mu stačí ke spokojenosti, můžeme
pokračovat. Před hranicemi zajíždíme k pevnosti Rozafa, ze které
je krásný výhled na okolní řečiště a hlavně tu mají
vychlazené pivo. Řeky shůry vypadají krásně, ale zblízka to
zas taková hitparáda není. Rychlé osvěžení a tradá na Černou
Horu. Před hranicemi stojí asi tři fronty aut a nám se nečekaně
daří vybrat si tu nejrychlejší. Zatímco ostatní fronty
obsluhují klasicky z kukaní, naši frontu má na starosti pán na
židli. Červený, jehož posádku dnes tvoří dream team ve složení Václav, Kořen a Bordel, jede jako první. Když pak s modrým
přibrzďujeme u židle, celníkovi cukají koutky a ptá se, zda
jsme cirkus. Černohorskou stranu přechodu tvoří dva příslušníci
ležérně se procházející mezi auty. Zastavují nás jen proto,
aby si prohlédli české holky, na které se poptávali už kluků v
červeném. Smějí se od ucha k uchu a ta kopa věcí, které vláčíme v kufru a na střeše už vůbec nikoho nezajímá.

Někdo nám říkal, že Černá Hora prý není tak turistická jako Chorvatsko. Tak nevíme, kde byli... Je tu halda Němců, Italů, Švýcarů, Srbů a Bosenců. A asi si dokážete představit, že žigulem sem nikdo z nich nejezdí. Udiveně na nás zírají a fotí si nás ajfounama ze svých klimatizovaných bouráků. Jakási místní paní oceňuje, že na rozdíl od nich máme koule – tímhle dojet z Čech až sem. A to ještě netuší, jakou jsme to vzali oklikou... Zajíždíme mezi obce Bar a Budva do lesíka nad pláží. Auta na noc odjedou a budeme tu mít hezký plácek, pár odpadků a použitých kondomů už snad nějak přežijeme. Rozcházíme se dle libosti na koupání či večeři (doporučujeme dobrotu s krásným názvem leskovačka muckalica) a dream team ještě ten den přichází s objevem, že ta príma pláž je nějak podezřele bez žen... A že do toho našeho lesíka se během noci zajíždějí muchlovat pánové. Nu co, aspoň se s Máťou nemáme čeho bát.