4.7. --- Aktivní odpočinek

Dneska
jsme pokračovali v relaxační sekvenci a vyrazili na procházku
kolem jezer, která se nějak jmenují, ale zapomněli jsme to. Cesta
nádherným lesem plným květinek byla fakt báječná, dokud jsme
nepotřebovali odbočit a vrátit se okruhem zpátky k autům. Vzali
jsme to po indiánsku přímo přes kameny, křoví a mokřady. Mokro
bylo všude, protože nám k tomu hezky zapršelo. Občas se kolem
nás sice mihly celkem pěkné cesty, ale nejsme přece másla... Kus
jsme došli ještě po silnici, kde jsme našli badmintonovou sadu,
co asi někomu spadla ze střechy – paráda! Také se k nám
přidružil veselý pes připomínající vlka. Kvečeru bylo ještě
třeba dotankovat pitnou vodu, a tak jsme zastavili u potůčku, kde
jsme narazili na partu namol zpitých Rusů. Krom toho, že se jeden
z nich vyptával Kuby, zda bude na straně Ruska nebo USA, až
vypukne třetí světová, se naštěstí nic zvláštního nestalo.
Spíme u jezera na stejném místě jako první noc na Altaji a zítra
už pofrčíme směrem na hranice s Kazachstánem... Zakempil u nás
moc milý pán, elektroinženýr z města, kde se dělají ponorky. Je taky na roadtripu, ale sám –
žena na takové výlety prý moc není. Slušně se zeptal, zda může přespat vedle nás a na oslavu přinesl lahev koňaku z Dagestánu –
měl k tomu úplně parádní cestovní balení panáků z nerezu,
který bychom měli rozhodně taky pořídit!